Andy z Újezdského ranče

V sobotu 7. 11. 2009 jsme já, Terka a Jirka vyrazili na letňanské výstaviště, kde se konala XVIII. MEZINÁRODNÍ VÝSTAVA PSŮ CACIB. A světe div se, nejeli jsem se tam jen tak juknout, ale dokonce jsme se přidali k ostatním dvojicím (člověk a pes) a zapojili se do hry.

Video z tréninku dogfrisbee zaměřeného na pouštění disků, poskoky, výskoky, doskoky a hlavně na srandu.

1.5. 2009 jsme se já a Terka zúčastnili spolu se Záchranáři HK, Městskou Policií Jaroměř a Vojenskou Policíí, předváděcí akce výcviku psů, na skautském táboře OBROK 2009.



Foto by:
Pavel Dymeš
Více na:
SZBK HK

Né náhodou jsme 18.4. vyrazili z Hradce do Tovačova u Olomouce. V neděli 19.4. se zde odehrály dogfrisbee závody Kirican Disc Dog Freestyle 2009 a "hradecký team" Dogfrisbee HK zde měl zastoupení. Já a panička jsme zajistili dopravu (jinak jsme fandili "o stošest") a Šárka s Kerrym, Verunka s Dipem a Sparcem a Anička s Comíkem závodili. Byl to jejich první frisbee závod a každá byla nervózní svým způsobem. Nejvíce to bylo vidět na Verunce, ale naštěstí na to ani jeden z jejích psích kámošů nereagoval a nenechal se před závody rozhodit.

V pátek 3.4. jsme po práci vyrazili za HBG týmem na louku u Orlice. Tereza to pojala spíše jako venčení, ale ostatní členové týmu si zacvičili. Verunka a Anička s sebou měly fotoaparáty, se kterými se jim opět podařilo ulovit několik dobrých fotek.

Koncem ledna letošního roku jsme s Terkou začali hrát novou hru. Protože jsem já ani Terka přesně neznali pravidla, vypadala hra nezáživně. Zdálo se, že musím podstatnou část hry zůstat stát na místě a to ještě ve velmi nepříjemné pozici. No představte si, že musíte nehnutě stát na místě, obě přední tlapky mít kolmo k tělu, zadní nohu nepřirozeně vzadu a ještě mít rovně záda.

S příchodem nového roku přišlo i to nejlepší období co jsem zatím poznal. Všude okolo je bílá pokrývka, která trochu chladí do tlapek, ale jinak je super. No uznejte: Terka mně v ní nechá válet se, koulet sudy a vůbec se nezlobí, že budu špinavý, naopak. Jen se směje. A ta dobrota. Už jsem toho snědl na kila a stále se nemůžu nabažit.

Víkend utekl jako voda a tak když přišlo pondělí, očekával jsem obvyklý scénář. Tereza vstala, oblékla se, šli jsme ven a poté, co jsme se oba nasnídali to přišlo! Namísto toho, aby odešla do práce si uvařila kafe a sedla si do obýváku. Udiveně jsem na ni koukal a přemýšlel, co se děje. Na nic jsem nepřišel, tak nezbývalo než si lehnout k Terce na pohovku a čekat co bude. Druhé probuzení mi přineslo ještě větší překvapení. Můj postroj už byl připraven spolu s Terčinýcm sedákem a vodítkem s amortizérem. To mohlo znamenat jen jedno. Jdeme na procházku!

Žlutá, oranžová, zelená, hnědá a červená. To jsou barvy listí, jež dotvářely uvolněnou atmosféru nedělní procházky, na kterou jsme vyrazili se členy H.B.G. Holky (dvounohé členky H.B.G.) tomu říkaly tak nějak cize, snad dogtrekking, nám ostatním to však přišlo jako lepší procházka.